Lokalita: Vrchlabí (Hohenelbe), 1. pap. Nádražní 470, 2. pap. v Dolním Vrchlabí, Českých bratří 509 (Unter-Hohenelbe), 3. pap. Hořejší Vrchlabí, Bucharova 194, okres Trutnov, kraj Královéhradecký
Datace: 1. 1667-1850, 2. 1802-1891, 3. 1861-1863
Vodní tok: Labe
Stav: 1. Do dnešního dne se budova tč. firmy Labit (dříve TOS) zachovala ve velmi dobrém stavu. 2. v současnosti se v tomto objektu nachází firma NKT Cables (dříve Kablo). Löwit přešel na výrobu kabelů, která zde pokračovala po r. 1945 pod firmou Kablo (NKT Cables), které továrnu rozšiřovaly a přebudovávaly a někdejší papírenské objekty – pokud vůbec – tvoří jen nepatrnou součást současného objektu.
Přístupnost: nepřístupné?
DVM: 2. pap. (nejspíše vedlejší objekt) https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/6380-gottsteinuv-mlyn-a-pila
Filigrány: Z provozu papíren se zachovala řada filigránů: např. z dílny Tobiáše Kieslinga (jednoduchý s monogramem TK nebo s heraldickým korunovaným štítem. V pozdějším období pak číslice 4 s dlouhou stopkou přes níž je položeno písmeno H. Za Davida Ettla pak 2-členný filigrán (na 1. půlarchu lev se žezlem a říšských jablkem a na 2. nápis HOHENELB) aj.
Stručná historie:
1.papírna ve Vrchlabí (Hohenelbe) pochází z roku 1667, kdy hrabě Pavel Morzin daroval pozemek pod městem Vrchlabí Kryštofu Weiszovi, aby na něm založil papírnu. Po jeho smrti r. 1695 prodala vdova Kateřina W. papírnu Tobiáši Kiesslingovi, který ji rozšířil o budovu bývalé jirchárny a papíry vyráběl ve výborné kvalitě. Nemocný Tobiáš K. však r. 1711 zemřel a po jeho smrti spravoval krátce papírnu jako pachtýř bratr Hans Heinrich K., než roku 1716 získal papírnu nevlastní syn papírníka František Kiessling. Vrchlabská papírna patřila v té době k největším v hradeckém kraji, protože vyrobila ročně 150 balíků (20 poštovního, 50 kancelářského, 60 konceptního, 20 savého a šedého) – z čehož cca polovinu exportovala. Papírna měla 3 stoupy, 3 vodní kola, hadrořezy aj., byla však na nestálé vodě a pro velký nedostatek hadrů je musela nevýhodně nakupovat až v Praze.
Po smrti Františka K. roku 1760 získala papírnu vdova Johana K., která se provdala za papírníka Josefa Thomase, ale po jeho smrti r. 1772 ji prodala Davidu Ettlovi. Papírna byla v té době v dobrém stavu a produkovala 214 balíků poštovního, kancelářského, savého, konceptního a balícího papíru, ale i zde došlo k vyšetřování papírnických „zlořádů“. Papírna tedy prosperovala a o dobré situaci papírníka svědčí i nákup dalších nemovitostí. Protože však dalšímu rozvoji bránil nedostatek hadrů – David E. spolu s okolními papírníky žádali o zamezení jejich vývozu z Čech a gubernium celou záležitost nechalo řádně prověřit.
Od r. 1798 se produkce papírny značně zvýšila a z výroby 1000 balíků v regiónu největší podíl připadal na papírnu ve Vrchlabí. S dcerou majitele papírny Davida Ettla Josefinou se oženil Vojtěch Kablík, vynikající chemik a vynálezce, který mj. objevil bělení lněných i bavlněných látek žíravým chlorem a také barvení papíru na rozličné odstíny. Vrchlabský papír vyráběný v Ettlově papírně byl daleko vyhlášený, na První české průmyslové výstavě v Praze byla díky Kablíkovu vynálezu papírna vyznamenána.
V r. 1810 získal koupí papírnu syn Gabriel E., kterou dále zvětšoval a od r. 1817 k ní patřila i papírna v Pelsdorfu (Kunčicích), kterou převzal po bratrovi Aloisovi E. Na obrazu z roku 1822 se nachází uprostřed velká budova s barokními štíty a mezi nimi vysoká půdní střecha s podélnými vikýři ve 3 řadách k sušení papíru. V přízemí budovy byly umístěny stoupy a holandry a v přilehlých budovách skladiště hadrů, jejich přípravna (hadrořez) aj. V roce 1830 se zde vyrobilo 1150 balíků papíru a 700 kop leštící a obyčejné lepenky – s 80 dělníky a 200 sběrači hadrů. Papírna představovala 4 velké hlavní budovy a 12 vedlejších (se 12 sály pro sušení papíru) a byla vybavena 7 holandry, 2 hadrořezy, 16 stoupami, 2 parními stroji, lisy, hladícími stroji aj. Výroba dosahovala až 1300 balíků různých kvalitních papírů a lepenek, které nacházely odbyt v celé monarchii. Na této úrovni se objem výroby udržoval i v dalších letech (a spíše se i zvyšoval), protože ve zprávě z r. 1844 se udává produkce papírny 1400 balíků papíru a 260 kop leštící lepenky. Gabriel E. zemřel r. 1850 a značně rozšířený podnik zdědil syn Vojtěch E. – který však papírnu z neznámých důvodů r. 1851 prodal firmě W. Jerie. Tato firma nechala zbořit značnou část papírny a postavila zde r. 1857 strojní přádelnu lněné příze. Do dnešního dne se její budova tč. firmy Labit (dříve TOS) zachovala ve velmi dobrém stavu.
2.papírna ve Vrchlabí (Unter-Hohenelbe) vznikla zásluhou 3 bratrů Karla Augusta, Antonína Jana a Aloise Karla Kieslingů až na počátku 19. století roku 1802 – i přes protesty okolních papírníků. Rozsah výroby tohoto podniku na jeho počátku není znám – ten však dále rostl a zahrnoval všechny druhy psacích, tiskových a kreslících papírů, nejvyššího stupně kvality v objemu r. 1811 800 balíků (při 150 zaměstnancích). Podle zprávy z r. 1815 se v této dolnovrchlabské papírně vyráběly i spec. papíry: měditiskové, vějířové, papíry na balené oceli a jehel a tím nahradily jejich dovoz. V r. 1818 K.A. Kiesling (který papírnu řídil) zemřel a zanechal po sobě papírnu vybavenou 5 holandry, 2 stoupami, lisy, přípravnou klihu, hladícím kalandrem aj. Následovalo složité pozůstalostní jednání a jeho nástupcem se nakonec stal syn Karel August K. ml., který pokračoval ve výrobě kvalitních papírů (s vysokou bělostí a čistotou) kancelářských, konceptních, velínových, poštovních, ale také spec. papírů pro měditisk a umělecké kresby. Roku 1845 se zde vyrobilo 800 balíků uvedených druhů papírů, ale také 200 kop lepenky a vedle uvedených druhů také hedvábný aj.
Roku 1863 však papírna vyhořela, ale byla znovu obnovena a patřila k největším podnikům v Čechách. Papírník roku 1873 zemřel a podnik byl dále veden pod firmou „Carl August Kieslings Erden“ a vynikal rozsahem výroby i počtem zaměstnanců. Podle zprávy z r. 1887 byla papírna vybavena 20 holandry, 2 papírenskými stroji, zaměstnávala 100 dělníků a vyrobila za rok cca 700 tun převážně balícího papíru. Papírna zanikla r. 1891, kdy ji koupil K. Löwit a přeměnil ji na bělidlo, později zde vznikla firma Tesla a v současnosti se v tomto objektu nachází firma NKT Cables (dříve Kablo). Löwit přešel na výrobu kabelů, která zde pokračovala po r. 1945 pod firmou Kablo a dnes NKT Cables, které továrnu rozšiřovaly a přebudovávaly a někdejší papírenské objekty – pokud vůbec – tvoří jen nepatrnou součást současného objektu.
3.papírna ve Vrchlabí byla postavena r. 1861 Bedřichem Wernerem a později patřila firmě Werner a Dresszler, ale r. 1863 vyhořela a nebyla již obnovena. Na jejím místě byla postavena přádelna lnu a po roce 1887 přádelna juty firmy Rotter. Za 2. sv. války byla přebudována na výrobu elektroniky a po jejím skončení byl změněn název na Tesla – dnes Optrex.
Zdroj: Vítek, Miloslav, Papírny ve Vrchlabí, Papír a celulóza 6/183 2011?
Prameny:
Papír a celulóza, 6/183 2011 Vítek, Miloslav: Bohuslavice nad Úpou + Vrchlabí?
DVM: ? https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/6380-gottsteinuv-mlyn-a-pila
